Názory na založení řepišťského kostela se v rozličných pramenech různí. Jóža Vochala ve "Vlastivědě Těšínska" udává rok 1484, prof. Adamus v "Našem Slezsku" rok 1485. Řepištský kostel byl původně kostelem farním.
Roubená kaple z roku 1936 se nachází pod kopcem Kozincem na Horní Čeladné. Neminete ji po cestě na Podolánky. Vedle kaple se nachází také pramen, který je společně s kapličkou volně přístupný. Pramen kryje malý altánek s mozaikou sv. Cyrila. Obě stavby jsou postaveny v lidovém stylu.
Dřevěný kostel na vrcholu Prašivé (704 m n. m.), v sousedství později postavené turistické chaty (r. 1921), je typickým příkladem lidového stavitelství beskydského regionu. Kostel sv. Antonína Paduánského pochází z r. 1640.
Dřevěný kostel v obci Bílá byl postaven v sedmdesátých letech 19. století podle plánu stavitele Antonína Kybasty z vůle olomouckého kardinála Fridricha Landráta, podle kterého bylo zvoleno také zasvěcení. Architektura kostela se vymyká obvyklým tvarům jiných beskydských dřevěných kostelů.
Netradiční a ve srovnání s ostatními dřevěnými kostely v Pobeskydí poněkud exoticky působící kostel sv. Prokopa a sv. Barbory se nachází cca 1 km od železniční stanice směrem z Kunčic pod Ondřejníkem na Čeladnou. Zvláštnost jeho architektury je úzce spjata s jeho původem.
Největším magnetem Sedlišť, který ve středu obce nelze přehlédnout, je dřevěný kostelík Všech svatých, postavený roku 1638 na místě starého dřevěného kostela z roku 1447. Ale ani ten nebyl původní, protože jeho předchůdce pocházel již z roku 1305.
5. července 1896 byl vysvěcen základní kámen radhošťské kaple. Dokončenou kapli vysvětil 11. září 1898 olomoucký arcibiskup Theodor Kohn. Architekt Skibinský navrhl stavbu kaple ve stylu byzantských staveb, aby tak symbolizoval byzantský původ obou světců.
V roce 1886 získal frýdecký arcikněz a děkan P. Karel Findinski povolení kácet v lese na Gruni dřevo na stavbu kostela na Gruni a o rok později byly položeny kamenné základy. Stavební návrh zpracoval frýdecký stavitel Heinrich a vlastní stavbu vedl frýdecký tesařský mistr Stanislav Pětroš. Stavba probíhala v letech 1890 – 1891. Oba zvony dodala firma Hilcer z Vídně.
Lidé, kteří se účastnili procesí k Panně Marii Frýdecké, většinou neopominuli navštívit "Hájek". Místo dostalo své pojmenování podle bývalého arcivévodského lesa, v němž se nacházela studánka, ke které směřovali poutníci od baziliky Navštívení Panny Marie.
Menší dřevěná kaple sroubená z trámů s přesahujícími zhlavími, barevně pojednanými, která vrcholí jehlancovitou střechou. Kaple na první pohled zaujme pseudolidovým tónem a prvky netypickými pro místní lidovou architekturu.